Ondřejník 16.12.2012
Na výlet jsme tentokrát vyrazili netradičně v neděli 16.12., ale místo bylo docela tradiční na výstup na Ondřejník.
Sešli jsme se v menším počtu 6-ti beaglů, poměru 1:1 - Cedra, Aura, Benetka a Sid, Falco a Max a sedmi páníčků.
Od nádraží v Kunčicích pod Ondřejníkem jsme vyrazili schůdnější trasou po zelené značce nejprve na občerstvovací stanici na Chatu pod Ondřejníkem, cestou jsme se kochali výhledy na protější hřebeny Moravskoslezských Beskyd. Vycházka probíhala klidně, do chaty jsme byli vpuštěni i s celou smečkou a tak jsem si dali vynikající oběd.
Po občerstvení jsme vyrazili po hřebeni na vrch Skalka na cestu zpět, trochu se zhoršilo počasí a začala být mlha. Asi v polovině cesty jsme si udělali malou občerstvovací zastávku a zkonzumovali domácí zásoby.
Když jsem vyšli dále, tak nám při průběžném počítání najednou chyběl Max a na volání se neozýval. Radim se ho tedy vydal hledat a my ostatní šli pomalu dále. Radim využil rčení „Co se v mládí naučíš, to ve stáří jako když najdeš, jal se Maxe stopovat ve zbytcích sněhu a byl úspěšný. Max se vydal po stopě a zachytil se postrojem o větev a potom nemohl tam ani zpátky, takže musel být vysvobozen.
Po šťastném shledání těsně pod vrcholem Skalky jsem se vydali sešupem dolů, původně předpokládaný sjezd na PVC se nekonal, počasí nepřálo, takže jsme sjížděli po vlastních nohách.
Dole u nádraží jsem si popřáli hezké svátky a vyrazili k domovům, na další výlet už se moc těšíme.
Pavel